Rád bych vám všem poděkoval za zaslané úvahy a věřím, že jejich četba je přínosem nejen pro mě, ale především pro vás. Pokud ve vás úvahy spolužáků vzbudily další postřehy či reakce, neváhejte je zasílat elektronicky na fischer_filip@yahoo.fr
Proč jsem si ke studiu vybral právě francouzský jazyk?
janvier 10, 2007 · Un commentaire
Catégories : Didaktika
1 réponse jusqu'à présent ↓
filipfischer // janvier 10, 2007 à 8:49 |
Commentaires
.
Položme si otázku: „Proč jsem si jako volitelný seminář vybrala právě francouzský jazyk?“ Odpověď je docela prostá. Mám slabost pro cizí jazyky. Už na základce jsem se za každou cenu chtěla dostat do výběrové třídy. Mé ambice udělali své a tak jsem na střední nastoupila s vědomostmi z angličtiny a němčiny.
Proč ale zrovna francouzština? No určitě jsem chtěla rozšířit své schopnosti o nový jazyk. Volitelná angličtina a němčina tedy vypadla. Logicky můžeme vyřadit i ostatní předměty jako je biologie, matika či čeština. Nyní nám zbývá tedy už jenom španělština a zmíněná francouzština. Jistě, kdo by se nechtěl učit španělštinu… Je známo, že je mnohem jednoduší a poslední dobou roste na popularitě. Jeden čas jsem o ní silně uvažovala.
Já si však zvolila francouzštinu. Proč? Tak jako první důvod bych řekla, že je to jeden z důležitých jazyků evropské unie. Jako druhý důvod, že už k tomuto jazyku mám jakýsi vztah. Má maminka se učila francouzsky a jedna z mých sester letos také začala. Můžeme si tedy navzájem pomáhat. Třetím důvodem je samotná Paříž. Hrozně ráda cestuji a mým obrovským snem bylo navštívit Londýn a Paříž. Londýn jsem si již splnila, takže až budu mít dostatek vědomostí, ráda bych si při první možnosti procestovala i Francii. Jako čtvrtý důvod bych uvedla ten nejdůležitější, díky kterému jsem se napevno rozhodla pro francouzštinu. Je to právě její obtížnost.
Ano, obtížnost. Španělština by měla být tak lehká, že bych se jí časem mohla věnovat sama. Stát se takovým samoukem. Kdežto k francouzštině bych asi nenašla odvahu a pravděpodobnost, že bych se s tím sama nějak poprala, je zcela mizivá. Proto chci využít těchto dvou let k naučení základů. Alespoň to málo, co se z tohoto předmětu stihne, mi pomůže už v samostatném pokračování. Potřebuji napřed nějaké základy.
Tyhle důvody nejsou ovšem to jediné. Francouzština se mi navíc velmi zalíbila. Líbí se mi její přízvuk. Moc pěkně to zní. Ovšem francouzská výslovnost by se dala říct jako jedna z mých slabších stránek… tím, že se každé slovo čte úplně jinak, budu muset věnovat větší pozornost právě výslovnosti, než k ní získám ten cit jako (pokud si to mohu dovolit říct) mám už k anglickému a německému jazyku.
Otázka tedy byla zodpovězena. Shrnu-li to všechno do závěru…neměla jsem vlastně žádné moc velké pochybnosti o mém rozhodnutí. Rozhodně nelituji. A jestli mi francouzština půjde či ne…to se teprve uvidí
Ecrit par : Marýzková Lucie | 19.10.2006
Proč jsem si jako volitelný předmět vybrala francouzštinu?
Když se mi na konci druhého ročníku dostal do ruky seznam s volitelnými předměty, zaujaly mne nabídky: cestovní ruch, španělština a francouzština. Mohla jsem si vybrat pouze dva a zprvu jsem se rozhodla pro cestovní ruch a španělštinu. Před definitivním zápisem na vybrané předměty jsem ale zaváhala a rozhodla se raději pro francouzštinu. A to hned z několika důvodů. Francouzština je jazykem Evropské unie, v České Republice (nebo určitě v Ústí nad Labem) ji ovládá jen málo lidí. Dalším důvodem bylo, že už na základní škole jsem záviděla třídě, která si místo tvrdé němčiny mohla vybrat znělou francouzštinu a tak si alespoň částečně tuto „křivdu“ vynahradit. Dále to taky byla výzva. Francouzština je přeci jen hodně těžká, rozhodně obtížnější než španělština a já jsem se rozhodla vydat tou těžší cestou dokud můžu. Protože takovou španělštinu bych se, při troše štěstí a snahy, možná naučila jen tak sama s knížkou Španělština pro samouky, což by se mi s francouzštinou nepovedlo. Určitě, zkoušela jsem to
.
A francouzština se mi moc líbí. Ráda si pouštím francouzské filmy v původním znění (i když jich doma moc nemám), tedy ráda si pouštím jakýkoliv film v původním znění, než poslouchat většinou velice podprůměrný dabing, ale o to nejde. Líbí se mi jak francouzština zní, je opravdu moc pěkná. Akorát si nejsem jistá, jestli někdy dosáhnu správné výslovnosti. Když jí poslouchám nepřipadá mi těžká na vyslovení, ale když s ní mám mluvit já je to hrůza
. No snad se to časem zlepší. Zatím musím říct že mne hodiny francouzštiny baví a doufám, že mi v budoucnu půjde alespoň tak jako teď.
Ecrit par : Pelcová Tereza | 22.10.2006
Dlouho jsem přemýšlel, jaký si zvolit cizí jazyk jako volitelný předmět. Na výběr byl francouzský jazyk a španělský jazyk. Takže jsem si kladl otázku, jaký ze dvou nabízených jazyků je do života potřebnější a jaký více uplatním při výběru zaměstnání? Nejprve jsem byl nakloněn ke španělštině, protože to je lehčí jazyk na učení než francouzština. Proč jsem si ale zvolil nakonec právě francouzštinu??? K výběru francouzského jazyka mě vedly fakta, že v dnešní době mluví většina lidí dvěma jazyky, a to anglicky a německy. Třemi jazyky už mluví menšina lidí a francouzsky už pouhých pár procent lidí ovládajících tři jazyky. Takže ovládat francouzštinu, ať už plynule nebo se umět „jenom“ dorozumět je veliké plus pro zaměstnání. Také bych se jednou rád podíval do Paříže a už se těším, až tam budu bez sebevětších problémů mluvit s místními obyvateli. Výběru francouzského jazyka opravdu nelituji a myslím si, že jednou bude francouzský jazyk rozhodující ukazatelem, že si zaměstnavatel vybere právě mě.
Ecrit par : Scháno Jan | 22.10.2006
„Proč jsem si jako volitelný seminář vybrala právě francouzský jazyk?“
Odpověď na tuto otázku není zase tak složitá. Francouština, jako taková me fascinovala už na základní škole, kdy jsem s ní začala.. Na slova napsaná jinak, než se vyslovují jsem si zvykla už v angličtině i němčině. Ale ani jeden z těchto jazyků neměl ono jedinečné přízvučné ,,R”.. Zde na škole jsem si tento jazyk vybrala pro jeho vznešenost, pro jeho důležitost ve státech evropské unie, prostě pro jeho kulturu, historii..
Vždyť cizí jazyk se přeci neučíme jen pro to, abysme se uměli domluvit jinak než svým rodným jazykem, nebo aby se prostě zaplnilo místo v našem už tak nabitém rozvrhu, ale také pro to, abysme poznali novou kulturu, nové lidi, nové země..
Ano, je pravda, že tento jazyk je velmi obtížný, narozdíl od jiných např. Německého jazyka, anglického, španělškého, či jiného.. Výslovnost mi nedělá moc problémy, avšak se psaním je to o trochu složitější. Vždyť dobře známé ,,Qu´est-ce que c´est “ mi trvalo trošku dýl, než jsem se to naučila. Přitom výslovnost Vám dá takřka za dvě slova..
Když mi někdo řekne ,,francouzský jazyk “, vybavím si hned Francii, její umění, její módu, památky, filmy, hudbu, prokleté básníky, které znají skoro všichni.. Také města, která se zde nachazejí, ale také své přátelé, které odtud mám.. Mý přátelé mě vlastně také i inspirovali, pro můj výběr volitelného předmětu. Vždyť je přeci lepší ve Francii vyjít na ulic pozdravit se s lidmi jejich rodným jazykem, samozřejmě jim i rozumnět.. A navíc se tím také mohu vyhnout trapným situacím, které zatím s touto „neznalostí“ mohou vzniknout. Jelikož se na jaře chystám do Francie, tak doufám, že alespoň něco povědět zvládnu
A abych to také alespoň trochu shrnula.. Francouzský jazyk ač chci nebo nechci bude vždy mou součastí. Buď jako povinný volitelný předmět ve škole, a nebo jako moje pomůcka k tomu, abych něco dokázala jak v budoucím zaměstnání, tak v mém soukromém životě, a samozřejmě abych se seznámila s novými lidmi..
Ecrit par : Klára Hedánková | 22.10.2006
Proč zrovna francouzština? Vždycky mi všichni říkali, že mám nadání pro jazyky. Nevím, zda je to pravda nebo ne, ale když jsem si na konci loňského školního roku měla vybrat volitelný předmět, přišla mi francouzština jako nejlepší volba. Také proto, že je to i oficiální jazyk Evropské unie, a proto se mi bude hodit v dalším životě, hlavně při zaměstnání. Myslím, že alespoň malá znalost francouzštiny je lepší než její úplná neznalost. Zároveň také proto, že má blízko k italštině. Sice nevím, jestli se někdy dostanu k tomu se učit italsky, ale jednou bych chtěla i tu. Také jsem chtěla poznat něco nového.
Samozřejmě, hodně přátel mi říkalo, že francouzština je těžká, zvlášť co se týče gramatiky, a proč jsem si radši nevzala španělštinu, ale řekla jsem si, že pokud mi vyjdou mé plány a já se dostanu na vysokou školu, určitě v ní budu moct pokračovat, protože ty dva roky, které se jí budu učit na střední mi asi stačit nebudou, abych alespoň trochu rozumněla francouzsky.
A za těch několik lekcí, které jsme měli, mi přijde opravdu zajímavá. Zvlášť co se týče její historie a jsem opravdu ráda, že jsem si jí vybrala. I když mě trošku mrzí, že jí máme odpoledne a já pak musím skoro hodinu čekat na další vlak domů…
Také bych se chtěla omluvit za zpoždění.
Ecrit par : Zdeňka Linková | 23.10.2006
Prvně, když jsem na listu volitelných předmětů zahlédla francouzštinu, byla jsem ještě pevně přesvědčená, že si jako svůj třetí jazyk zvolím francouzštinu. Jenže se všechno zvrtlo ve chvíli, kdy jsem zjistila, kdo bude příslušný předmět učit. A pak jsem se ocitla na francouzštině a teď ještě zbývá položit si otázku proč. Ze všech předmětů, které byly na výběr, jsem si vybrala právě francouzštinu proto, že Francie i francouzský jazyk mají tu úžasnou schopnost v člověku probouzet emoce při pouhém poslechu, i v případě, že neumí francouzsky ani ceknout. Je to jazyk měkký a příjemný, vášnivý, vonící po červeném víně a teplé noci. Je jako život hrdinů z Remarquových románů, místy drsný, zvlášť v tom pěkně vyslovovaném errr…, ale zároveň citlivý a jemný. Myslím, že když se nad tím zamyslím, je toho spousta, co mi na tomhle jazyku imponuje, i přesto, že mě s ním spojila vlastně náhoda. Našla jsem si k němu cestu, jakou ho vnímat, i když připouštím, že je těžké se jej učit už proto, že zatím nedokážu zcela přesně odhadnout výslovnost při pouhém pohledu na to, jak se slovo píše. Ale myslím, že francouzštinu se, jako jeden z mála předmětů, učím ráda.
Ecrit par : Lucie Chvostová | 24.10.2006
Položila jsem si otázku, proč se chci učit francouzský jazyk? Po pravdě řečeno na úplném začátku jsem jí chtěla, ale po té jsem si to rozmyslela a zajímala jsem se o španělštinu. Bohužel nastal problém, že se přihlásilo moc lidí, tak jsem dobrovolně chtěla přestoupit jinam, a když dříve se naskytla myšlenka o francouzštině řekla jsem si proč ne?
Francouzský jazyk je pro mě velice zajímavý a krásně se poslouchá a zní od lidí, kteří ho bravurně ovládají. Zajímavý tím, že se jim nemluví pouze ve Francii, ale také v jiných zemích nejen Evropy, také Ameriky a Afriky. Možná i tím, že jsem nikdy nebyla ve Francii a jsem moc zvědavá jak to tam chodí, jací jsou tam lidé, zvyky a kuchyně. O Francouzech si myslím, že jsou to lidé elegantní, galantní, v té zemi je něco jakoby vznešeného.
Musím přiznat, že je pro mě francouzština těžká, ale jsem „hladová“, abych se jí naučila co nejlépe. Jelikož v Ústí nad Labem není moc lidí, kteří ovládají francouzštinu. Doufám, že se mi můj sen splní.
Ecrit par : Barbora Johnová | 26.10.2006
Když se mě někdo zeptá na to, proč jsem si vybrala za volitelný předmět zrovna francouzský jazyk, musím mu odpovědět, že já se chtěla učit francouzsky již dříve. Spíše jsem doufala, že na škole bude nabídnut i tento jazyk, ještě než jsem podala přihlášku ke studiu. Pro mě by byl větší problém při rozhodování, kdyby nebyla navrhnuta, a proto bych ani neznala odpověď na takovouto otázku.
Francouzština je podle mého názoru velice zvláštní jazyk, sice obtížný, ale to je i čeština občas těžká pro nás Čechy. V uších zní krásně jemně. Má v sobě něco vznešeného.
Dále její použivatelnost není omezena jen na jedinou zemi a ani na jediný kontinent. Lze se s tímto jazykem domluvit v různých částech světa. Navíc žijeme v Evropě a zde máme Evropskou unie, ve které je francouzština úředním jazykem.
Její ovládání není zbytečné, spíše naopak je to velice výhodné. Prostě z každého ohledu bych jednou ráda hovořila francouzsky, nebo alespoň měla nějaké základy. Pak bych to využila při cestování. Především tedy při návštěvě Francie, kam se snad budu moci podívat co nejdříve.
Ecrit par : Ivana Korandová | 26.10.2006
Proč jsem si vybral francouzštinu? Abych napsal pravdu, tak jsem k tomu byl přemluven naší krásnou a neodolatelnou paní učitelkou Kateřinou Papežovou, která učí angličtinu. Já jsem se původně chtěl přiřadit na matematiku, a to hlavně kvůli maturitě. Protože matematika je trochu náročný předmět. Jenomže už bla plná rychlejšími studenty a zbývaly poslední jazyky: francouzština, španělština a italština. Paní učitelka mě tak dlouho přemlouvala, až jsem jí podlehl a do té přihrádky vhodil svou jmenovku. Říkala mi, že francouzštinu také chvíli studovala, a že je to krásný jazyk atd. No a nyní studuji francouzštinu a zatím se mi tento jazyk velice líbí. Ale uvidíme později. Nechám se překvapit. Možná, že paní učitelce ještě jednou poděkuji.
Štefan Horváth
Ecrit par : Štefan Horváth | 26.10.2006
Pourquoi j’ai choisi la langue francaise? Parce que j’aime parler les langues étrangeres et j’aime voyager beaucoup. Je désire de parler francais bien. Je veux voyager a travers la France.
La langue francaise est jolie, mais difficile. La France est un pays beau et intéresant. Ce pays a un patrimoine mondial: Le chateau de Chambord, les fromages et la baie du Mont-Saint-Michel. Votre Véronique
Ecrit par : Veronika Němcová | 26.10.2006
Francouzský jazyk jsem si vybrala nejen proto, že je to jeden z mezinárodních jazyků, ale také jím mluví spousta učenců a diplomatů. Je to jazyk libozvučný, proto byl v historii využíván bás¬níky a autory nejvýznamnějších světových děl a líbí se mi i přesto, že se mi zdá gramaticky ob¬tížný. Se znalostí francouzského jazyka v kombinaci s anglickým jazykem je větší pravděpodob¬nost nalézt zaměstnání v žurnalistice, politice, diplomatických kruzích, v umění a v mnoha dal¬ších významných zaměstnáních.
Vlivem koloniálních válek a výpadů se francouzský jazyk začal využívat i mimo domovský kon-tinent a ve spoustě zemí Severní ale i Jižní Ameriky se používá jako úřední jazyk. Pokud se roz-hodneme navštívit jednu z francouzsky mluvících zemí je dobré francouzský jazyk ovládat, jeli-kož v těchto zemích se neradi učí jiný jazyk nebo jej nepoužívají. Jelikož francouzský národ je velmi hrdý a tvrdohlavý.
Z těchto důvodů je francouzský jazyk dobré ovládat a proto jsem se pro něj rozhodla.
Ecrit par : Lenka Šlehoferová | 26.10.2006
Francouzský jazyk, jako takový, je velice složitý, ale na druhou stranu je krásný, zvučný a hezky se poslouchá. Vybrala jsem si tento jazyk proto, že to je jeden ze světových jazyků a proto, že to je jazyk Evropské unie.
Francie je obdivuhodná země, jak z Vašich vyprávění o tamním způsobu života, tak i po stránce historické. Mým oblíbeným francouzským generálem je Louis Charles Antoine des Aix, rytíř de Veygoux. Lidé ho zkráceně nazývali jménem Luis Desaix. Myslím, že kdyby nepřišel Napoleonovi u Marenga na pomoc, tak by se francouzské dějiny psali trochu jinak.
Dále pak filmy, ráda si pouštím filmy bez dabingu, jelikož ten většinou filmy kazí a poslouchat francouzský jazyk je balzám na uši, oproti tvrdé a nekompromisní němčině. Můj oblíbený herec je Jean Reno a francouzský film určitě Leon, ačkoliv vznikl ve spolupráci s USA.
Můj bratr se učí španělský jazyk, takže když jsem se rozhodovala co dál dělat, francouzština pro mě byla jasná volba, jelikož tu v naší rodině ještě nikdo neumí a vzhledem k tomu, že se francouzština rozmáhá ve světě, jistě se bude hodit.
A co říci závěrem? Je těžká, je krásná a já doufám, že jí zvládnu, alespoň se o to pokusím, ačkoliv zatím má snaha moc nepředvedla :-/
Tereza Antonyová
Ecrit par : Tereza Antonyová | 31.10.2006
Když popřemýšlím nad tím, proč jsem si vybrala francouzštinu, tak první, co mě napadne, je cestování do Francie, poznávání nových tváří a odlišné kultury, proto se musím naučit francouzský jazyk, abych si mohla tohle všechno dovolit. Francouzština je pro mě opravdu zajímavý a romantický jazyk než kterýkoliv jazyk na světě. Hlavně čím více jazyků, tím lépe pro vaše pracovní místo a budování kariéry. Nevadilo by mi každý rok jezdit do Francie třeba jako au-pair. Komunikace s lidmi v rodině u hlídaných dětí by vám moc pomohla, také by jste se i od malých dětí hodně přiučili, jak to ve Francii chodí, ukázali by vám jejich národní zvyky, jak si žijí u nich doma, co jedí, poslouchají. A když se budete s jejich dětmi jen tak procházet po městě a koukat na tu čistotu a krásu, tak si jen řeknete, jaký je to opravdový rozdíl mezi naší ČR a Francií. Myslím, že by to bylo velice příjemný, kdyby se mi toto přání vyplnilo.
Ecrit par : Michaela Roubíková | 05.11.2006